Bolest ramene při cvičení: proč rameno bolí a co dělat, když klid nepomáhá

Ať už se věnujete silovému tréninku v posilovně, pravidelně plavete nebo třeba cvičíte akrojógu, bolest ramene není nijak výjimečná. Podle dostupných studií se s ní během života setká významná část populace. [1, 2]

První důležitou věcí je, že intenzita bolesti nemusí přesně odpovídat rozsahu změn v ramenním kloubu nebo jeho okolí. Dva lidé s podobným nálezem mohou stejný problém vnímat velmi odlišně.

Bolest totiž nevzniká pouze jako jednoduchý ukazatel „poškození“ určité tkáně. Do jejího vnímání vstupuje více faktorů — například předchozí zkušenost s bolestí, dlouhodobé zatížení, obavy spojené s problémem nebo celkový kontext konkrétního člověka. [3]

Právě proto u déle trvajících obtíží často neexistuje jedno jednoduché řešení, které bude fungovat stejně pro každého.

Jedním z častých okruhů problémů v oblasti ramene jsou obtíže spojené se šlachami rotátorové manžety. Mohou zahrnovat akutní podráždění či zánětlivou reakci, dlouhodobější degenerativní změny nebo různý stupeň poškození šlachy. [4]

Samotné obtíže přitom nemusí vzniknout po jednom konkrétním pohybu.

Pokud se dlouhodobě pohybujeme blízko hranice toho, co je naše tělo aktuálně schopné zvládnout, může být spouštěčem například jeden výrazně náročnější trénink, nezvykle vysoký objem cvičení nebo fyzicky náročný den v práci.

Problém tedy nemusí být pouze v jednom konkrétním cviku. Důležitý je i celkový kontext zatížení.

Krátkodobá úprava aktivity, která bolest výrazně provokuje, může být při akutním zhoršení rozumná. Úplný a dlouhodobý klid ale nebývá automaticky nejlepším řešením.

Současná doporučení pro rehabilitaci obtíží rotátorové manžety zdůrazňují především edukaci, vhodnou úpravu aktivit a aktivní rehabilitační program přizpůsobený konkrétnímu člověku. [4]

Pokud bolest při návratu k pohybu přetrvává nebo se opakovaně vrací, je obvykle potřeba pracovat s tím, jakým způsobem rameno zatěžujeme.

Pokud bolest vznikla bez významnějšího úrazu, rameno lze normálně používat a obtíže se při rozumné úpravě zátěže postupně zlepšují, nebývá nutné každou bolest okamžitě řešit akutním vyšetřením.

Fyzioterapie může dávat smysl zejména tehdy, když se bolest při návratu ke cvičení opakovaně vrací, omezuje běžný pohyb nebo trénink, případně si nejste jistí, jak zátěž vhodně upravit.

Existují ale situace, kdy je vhodné vyhledat lékařskou pomoc rychleji. Patří mezi ně například náhlá velmi silná bolest, nemožnost paží pohybovat, výrazný otok nebo změna tvaru ramene po úrazu, přetrvávající ztráta citlivosti či brnění nebo bolest spojená s horečkou a celkovou nevolností. [5]

Tato doporučení samozřejmě nemohou nahradit individuální vyšetření. Pokud máte o svůj stav pochybnosti, je vhodné jej konzultovat se zdravotnickým odborníkem.

Úpravy techniky, intenzity a objemu zátěže mohou na papíře působit jednoduše. V praxi ale může být poměrně obtížné zjistit, co přesně změnit a jak rychle se následně k původní aktivitě vracet.

Právě tady má význam individuální přístup.

Fyzioterapie u sportujících lidí nemusí být pouze o pasivních technikách. Součástí může být práce s konkrétním pohybem, řízení zátěže a postupné budování schopnosti ramene zvládat činnosti, ke kterým se člověk potřebuje nebo chce vrátit. [4]

Ve své praxi se zaměřuji mimo jiné právě na problémy, u kterých se fyzioterapie přirozeně prolíná s principy klasického tréninku.

Trénink může být rehabilitace a rehabilitace může být trénink.

Více o mém přístupu a odborném zaměření najdete na stránce O mně.