Artróza: mýty, fakta a proč se nebát pohybu
Artróza nemusí znamenat konec sportování ani běžného aktivního života. Kolem opotřebení kloubů ale stále koluje řada mýtů, které mohou vést ke zbytečnému omezování pohybu. Podívejme se na to, jak artróza souvisí s bolestí, proč může být cvičení součástí řešení a co skutečně pomáhá udržovat klouby v dobré kondici.

Co je artróza a proč vzniká?
Artróza neboli osteoartróza je onemocnění kloubů, při kterém dochází ke změnám kloubní chrupavky i dalších struktur kloubu. Nejčastěji se setkáváme například s artrózou kolene, kyčle nebo drobných kloubů ruky.
Na jejím vzniku se podílí více faktorů. Patří mezi ně věk, genetické předpoklady, předchozí poranění, tělesná hmotnost nebo dlouhodobé zatěžování kloubů. [1]
Přestože se často mluví o „opotřebení chrupavky“, artróza je komplexnější problém. A hlavně — změny v kloubu automaticky neznamenají, že člověk musí mít bolesti nebo se přestat věnovat svým oblíbeným aktivitám.
Právě kolem tohoto onemocnění totiž existuje několik rozšířených představ, které bych rád uvedl na pravou míru.
Tři časté mýty o artróze
Mýtus č. 1: Každá bolest kloubu znamená artrózu
Pokud nás bolí koleno, kyčel nebo rameno, je snadné dojít k závěru, že za tím stojí právě artróza. Ve skutečnosti ale může mít bolest v oblasti kloubu celou řadu příčin.
Například v oblasti ramene mohou být zdrojem obtíží také problémy spojené se šlachami, svaly nebo jinými strukturami. U kolene se zase může jednat o přetížení, následky poranění či další onemocnění.
Pravděpodobnost artrózy navíc souvisí s věkem a dalšími okolnostmi. U lidí starších 45 let představuje významnou příčinu bolestí kolene, zatímco u mladších osob je nutné zvažovat i jiné možné zdroje obtíží. [2]
Samotné místo, kde člověk pociťuje bolest, tedy nestačí ke stanovení diagnózy.
Mýtus č. 2: Artróza vždy znamená bolest
Změny v kloubech, které bývají spojovány s artrózou, nemusí automaticky způsobovat bolest. Někteří lidé mají na zobrazovacích vyšetřeních patrné změny chrupavky, přesto žádné obtíže nepociťují.
Například systematický přehled studií ukázal, že změny kloubní chrupavky byly na magnetické rezonanci zjištěny přibližně u 11 % lidí mladších 40 let a u 43 % lidí ve věku 40 let a více, kteří nepociťovali bolest kolene. [3]
Podobně byly změny chrupavky zaznamenány i při vyšetření kyčelních kloubů u lidí bez příznaků. [4]
Je ale důležité rozlišovat mezi jednotlivým nálezem na magnetické rezonanci a samotnou diagnózou artrózy.
Nález strukturálních změn nemusí vždy odpovídat tomu, jak velkou bolest člověk pociťuje nebo jak dobře dokáže kloub používat.
Proto má smysl hodnotit nejen výsledky zobrazovacích vyšetření, ale také konkrétní obtíže, pohybové možnosti a celkový stav člověka.
Mýtus č. 3: Bez operace se artróza nezlepší
Je pravda, že kloubní chrupavka má omezenou schopnost regenerace. Od běžného cvičení proto nelze očekávat, že dokáže již vzniklé strukturální změny jednoduše odstranit.
To ale neznamená, že se bez operace nemůže zlepšit bolest nebo funkce kloubu.
Bolest je komplexní problém a její intenzita nemusí záviset pouze na stavu chrupavky. Svou roli může hrát například svalová síla, celková kondice, způsob zatěžování kloubu nebo tělesná hmotnost.
Právě na tyto faktory se lze zaměřit při konzervativní léčbě.
Pravidelné cvičení patří mezi základní postupy, které mohou pomoci zmírnit obtíže a zlepšit fungování kloubů. Účinné mohou být různé formy pohybu, například jízda na kole, chůze, silový trénink nebo vhodně zvolené skupinové cvičení. [5], [6], [7]
Cílem rehabilitace nemusí být opravit samotnou chrupavku, ale zlepšit to, jak se člověk cítí a co dokáže v běžném životě dělat.
Operace má samozřejmě své místo. Zvažuje se zejména tehdy, pokud bolest, omezení pohybu nebo další příznaky výrazně zhoršují kvalitu života a konzervativní léčba nepřináší dostatečný efekt. Rozhodnutí se přitom neopírá pouze o snímek kloubu, ale také o klinické obtíže a individuální situaci pacienta. [7]
Tři fakta, která je dobré znát
Fakt č. 1: Přiměřený pohyb může pomáhat i při artróze
Pohyb bývá někdy vnímán jako něco, co klouby postupně opotřebovává. U lidí s artrózou tak může vznikat obava, že každý další trénink jejich stav zhorší.
Ve skutečnosti je vhodně zvolené cvičení jedním ze základních prostředků léčby artrózy. [7]
Výzkumy ukazují, že pravidelná pohybová aktivita může pomáhat snižovat bolest, zlepšovat funkci kloubů a kvalitu života. Velká systematická práce z roku 2025 například potvrdila přínosy různých forem cvičení u pacientů s artrózou kolene, přičemž velmi dobré výsledky vykazovala zejména aerobní aktivita. [6]
To ale neznamená, že každý cvik nebo každá intenzita jsou vhodné pro každého.
Důležitou roli hraje přizpůsobení zátěže aktuálním možnostem, průběhu obtíží a pohybovým cílům konkrétního člověka.
Fakt č. 2: Nedostatek pohybu může souviset s vyšším rizikem artrózy
Dlouhé sezení a nedostatek pravidelné pohybové aktivity nejsou ideální ani pro naše klouby.
Výzkumy ukazují souvislost mezi sedavým způsobem života, pohybovou aktivitou a výskytem artrózy. [8]
To ale neznamená, že každý člověk se sedavým zaměstnáním artrózu dostane nebo že pravidelný sport jejímu vzniku stoprocentně zabrání.
Pohyb je jedním z faktorů, které můžeme sami ovlivnit. Pravidelná aktivita navíc přispívá k udržování svalové síly, kondice a schopnosti zvládat běžnou fyzickou zátěž.
Fakt č. 3: Nadváha a obezita představují významný rizikový faktor
Vyšší tělesná hmotnost může významně ovlivňovat zdraví kloubů, zejména těch, které pravidelně nesou váhu našeho těla.
Nejde přitom jen o větší mechanickou zátěž. S obezitou souvisejí také metabolické a zánětlivé procesy, které mohou hrát roli při rozvoji artrózy. [1], [9]
U lidí s artrózou kolene nebo kyčle, kteří mají nadváhu či obezitu, může přiměřené snížení tělesné hmotnosti pomoci zmírnit obtíže a zlepšit funkci kloubu. [7]
Neznamená to ale, že každý člověk s artrózou potřebuje zhubnout. Stejně jako u pohybu je důležité vycházet z individuální situace.
Co dělat pro zmírnění obtíží při artróze?
Pokud chceme bolest kloubů při artróze ovlivnit dlouhodobě, nestačí se zaměřit pouze na krátkodobou úlevu.
Důležitou roli může hrát pravidelný pohyb, udržování svalové síly, přiměřená tělesná hmotnost a celkový životní styl.
Pravidelný a pestrý pohyb
Pohyb by neměl být omezen jen na jednu aktivitu. Ideální je kombinovat vytrvalostní zatížení s cvičením zaměřeným na svalovou sílu.
Pro člověka, kterému to jeho zdravotní stav a kondice umožňují, může být vhodným dlouhodobým cílem například:
6 h
Aerobní aktivita týdně
Rychlejší chůze, jízda na kole, lehčí běh nebo jiná vhodná vytrvalostní aktivita.
2 h
Posilovací cvičení týdně
Silový trénink, cvičení s vlastní vahou, odporovými gumami nebo další vhodné formy posilování.
Jde o orientační cíl pro dostatečně zdatného člověka, nikoliv o univerzální dávku cvičení pro každého pacienta s artrózou.
Pro srovnání: Světová zdravotnická organizace doporučuje dospělým alespoň 150–300 minut středně intenzivní aerobní aktivity týdně a posilování hlavních svalových skupin nejméně dva dny v týdnu. Vyšší množství pohybu může přinášet další zdravotní přínosy. [10]
Pokud se člověk dlouhodobě téměř nehýbe nebo ho trápí výrazná bolest, může být vhodným začátkem podstatně menší množství pohybu.
Důležitější než splnění konkrétního počtu hodin je dlouhodobá pravidelnost, vhodné dávkování a postupné přizpůsobování zátěže.
Péče o tělesnou hmotnost
Pokud má člověk nadváhu nebo obezitu, může být práce s tělesnou hmotností důležitou součástí péče o artrózu.
I menší redukce hmotnosti může přinášet zdravotní přínosy a u některých pacientů pomoci snížit bolest a zlepšit pohybové možnosti. [7]
Cílem ale není dosáhnout za každou cenu určitého čísla na váze. Vhodnější je dlouhodobě udržitelný přístup, který kombinuje pohyb, stravování a celkovou péči o zdraví.
Pestrá strava a dostatek živin
Ačkoliv neexistuje konkrétní jídelníček, který by artrózu vyléčil, kvalitní strava má význam pro celkové zdraví, udržování svalové hmoty a regulaci tělesné hmotnosti.
Za důležité považuji zejména:
Dostatečný příjem bílkovin. Orientační příjem kolem 1 g na kilogram tělesné hmotnosti denně může být vhodným cílem zejména u starších a aktivních dospělých. Individuální potřeba se ale liší podle věku, aktivity a zdravotního stavu. [11]
Dostatek vlákniny. Vhodné je zařazovat zeleninu, ovoce, luštěniny a celozrnné potraviny a směřovat přibližně k 25–30 g vlákniny denně. [12]
Kvalitní zdroje tuků. Součástí jídelníčku mohou být například ryby, ořechy, semínka a rostlinné oleje.
Omezení nadbytku volných cukrů a nutričně méně hodnotných potravin. Důležitý je především celkový charakter stravy, nikoli zákaz jednotlivých potravin.
Zvláštní pozornost si zaslouží omega-3 mastné kyseliny, které se podílejí na regulaci zánětlivých procesů v organismu.
Některé studie naznačují, že jejich suplementace může u lidí s artrózou přispívat ke zmírnění bolesti a zlepšení funkce kloubů. Metaanalýza z roku 2023 zahrnující devět randomizovaných studií zjistila v průměru menší, ale statisticky významný přínos. [13]
Výsledky výzkumů však nejsou zcela jednotné, proto omega-3 nelze považovat za samostatnou nebo spolehlivě účinnou léčbu artrózy.
Pestrá strava má své místo, ale základem konzervativní péče o artrózu nadále zůstávají především vhodně zvolený pohyb, edukace a podle potřeby práce s tělesnou hmotností. [7]
Kdy vyhledat fyzioterapeuta nebo lékaře?
Pokud vás kloub dlouhodobě bolí, omezuje vás při běžných aktivitách nebo se obtíže postupně zhoršují, je vhodné nechat stav odborně posoudit.
Fyzioterapeut může pomoci zhodnotit pohybové možnosti, svalovou sílu, aktuální zatížení i případné překážky, které vám brání věnovat se oblíbeným činnostem.
Na základě vyšetření lze následně hledat vhodnou podobu cvičení a postupného návratu k pohybu.
Lékařské vyšetření je důležité zejména při rychlém zhoršování stavu, výrazném otoku nebo zarudnutí kloubu, horečce, po úrazu či při dalších neobvyklých příznacích. [7]
Ne každá bolest kloubu je totiž způsobena artrózou a bez individuálního vyšetření nelze její příčinu spolehlivě určit.
Časté otázky o artróze
Můžu při artróze kolene chodit do posilovny?
Zobrazit odpověď
Ano, vhodně zvolený silový trénink může být součástí péče o artrózu kolene. Důležité je přizpůsobit náročnost, rozsah pohybu a množství zátěže aktuálním možnostem. Není nutné se automaticky vyhýbat všem náročnějším cvikům, ale konkrétní podobu tréninku je vhodné volit podle obtíží a pohybových schopností. [6], [7]
Znamená bolest při cvičení, že si kloub více poškozuji?
Zobrazit odpověď
Pomáhají při artróze kloubní výživové doplňky?
Zobrazit odpověď
Účinnost jednotlivých přípravků se liší a u mnoha doplňků nejsou důkazy přesvědčivé. Například klinická doporučení NICE nedoporučují glukosamin jako léčbu artrózy. U omega-3 mastných kyselin existují studie naznačující určitý přínos, ale výsledky nejsou natolik jednoznačné, aby mohly nahradit standardní léčbu. [7], [13]
Jak může pomoci individuální fyzioterapie?
U artrózy není cílem pouze krátkodobě zmírnit bolest, ale také zlepšit pohybové možnosti a schopnost zvládat běžné i sportovní aktivity.
Ve své praxi se zaměřuji na propojení fyzioterapie, cíleného cvičení a postupného rozvoje síly. Důležité pro mě je, aby člověk rozuměl svým obtížím a věděl, jak s nimi dlouhodobě pracovat.
Více o mém vzdělání a přístupu k fyzioterapii najdete na stránce O mně.
Zdroje
- [1]Palazzo, C., et al. (2016). Risk Factors and Burden of Osteoarthritis. Annals of Physical and Rehabilitation Medicine, 59(3), 134–138.
- [2]Duong, V., et al. (2023). Evaluation and Treatment of Knee Pain: A Review. JAMA, 330(16), 1568–1580.
- [3]Culvenor, A. G., et al. (2019). Prevalence of Knee Osteoarthritis Features on MRI in Asymptomatic Adults. British Journal of Sports Medicine, 53(20), 1268–1278.
- [4]Register, B., et al. (2012). Prevalence of Abnormal Hip Findings in Asymptomatic Participants. American Journal of Sports Medicine, 40(12), 2720–2724.
- [5]Ferreira, R. M., et al. (2019). Non-Pharmacological and Non-Surgical Interventions for Knee Osteoarthritis: A Systematic Review and Meta-Analysis. Acta Reumatológica Portuguesa, 44(3), 173–217.
- [6]Yan, L., et al. (2025). Comparative Efficacy and Safety of Exercise Modalities in Knee Osteoarthritis. BMJ, 391, e085242.
- [7]National Institute for Health and Care Excellence. (2022). Osteoarthritis in Over 16s: Diagnosis and Management. NICE Guideline NG226.
- [8]He, J., et al. (2025). Association Between Sedentary Behavior, Physical Activity, and Osteoarthritis. Frontiers in Public Health, 12, 1454185.
- [9]Nedunchezhiyan, U., et al. (2022). Obesity, Inflammation, and Immune System in Osteoarthritis. Frontiers in Immunology, 13, 907750.
- [10]Bull, F. C., et al. (2020). World Health Organization 2020 Guidelines on Physical Activity and Sedentary Behaviour. British Journal of Sports Medicine, 54(24), 1451–1462.
- [11]Deutz, N. E. P., et al. (2014). Protein Intake and Exercise for Optimal Muscle Function with Aging: Recommendations from the ESPEN Expert Group. Clinical Nutrition, 33(6), 929–936.
- [12]European Food Safety Authority. Dietary Reference Values for Nutrients – Dietary Fibre.
- [13]Effect of Omega-3 Polyunsaturated Fatty Acids Supplementation for Patients with Osteoarthritis: A Meta-Analysis. Journal of Orthopaedic Surgery and Research, 2023.
Pokračujte ve čtení
Další články
Zobrazit všechny články
Bolest ramene při cvičení: proč rameno bolí a co dělat, když klid nepomáhá
Bolí vás rameno při cvičení nebo se bolest po klidu stále vrací? Zjistěte, proč může vznikat a jak pracovat se zatížením a návratem k pohybu.
Přečíst článek
Co je fyziofitness: propojení fyzioterapie a silového tréninku
Jak fyziofitness propojuje individuální fyzioterapii s postupným silovým tréninkem a komu může takový přístup vyhovovat.
Přečíst článek